Tibiální syndrom

Jako tibiální syndrom, nebo kompartment syndrom, nebo jen bolesti holeně běžců, se označuje syndrom, který se vyskytuje zejména u běžců v přípravném období. Projevuje se jako neurčitá bolest na přední ploše střední nebo dolní třetiny bérce, která se při zatížení zvyšuje. Často bývají přítomné i parestezie (např. mravenčení, pálení, svědění) bérce a nohy.

Patogeneticky se uplatňuje v první řadě zvýšené zatížení na začátku sportovní přípravy na sezónu, při zvýšení objemu nebo intenzity tréninku na tréninkových soustředěních apod. Jako podpůrné faktory se uplatňují tvrdý povrch, nevhodná obuv a abnormality nohy, nejčastěji příčně či podélně plochá noha a nerovnováha síly svalů bérce podporující primární postavení nohy při běhu.

Podstata strukturálních změn tohoto syndromu není ještě zcela objasněná. Mohou se uplatňovat reaktivní zánětlivé změny na vnitřní hraně holenní kosti, otok a vzestup napětí v intrafasciálním (jednotlivé svalové části jsou ohraničeny povázkou, latinsky fascie, která udržuje tvar svalu) prostoru (kompartmentu) tibiálních svalů, čímž vzniká tah na svalovou povázku na jejím úponu na vnitřní hranu tibie (holení kosti), ischemizace, neboli zhoršené prokrvení vnitřního faciálního prostoru omezením cirkulace následkem zvýšeného intersticiálního tlaku.

Zvýšení tlaku se může vyskytnout i v ostatních fasciálních prostorech bérce (bočním, středním, zadním) a vyvolávat bolesti. Objektivní nález je omezen na mírné zduření a palpační bolestivost postižené oblasti, která má obvykle rozsah 8-10 cm. Diferenciálně diagnosticky je třeba pomýšlet na stres frakturu tibie.

V léčbě je na prvním místě omezení zatěžování nebo úplný odpočinek, úprava statiky nohy vhodnou obuví, dle potřeby ortopedickými vložkami a vyhýbání se tvrdému terénu. Z léčiv se používá celá řada prostředků proti zánětu a na podporu resorpce, fyzikální léčba. V úporných případech je nutná fasciotomie - chirurgické povolení svalové povázky.

MUDr. František Jedlička