
Důležitost zdraví pro jakoukoliv fyzickou aktivitu je nade vší pochybnost. Mnozí, kdo dnes sportují, však čelí nejenom zátěži ze sportu, ale i škodlivému vlivu nezdravého životního a pracovního prostředí, což všechno dohromady klade na jejich zdraví vysoké nároky.
Je-li vaším sportem běhání, je třeba, abyste to při péči o svoje zdraví brali v úvahu, stejně jako byste neměli opomíjet svoje rodinné, pracovní a všechny další povinnosti, protože také ony mají vliv na vaše zdraví, a samozřejmě tedy i na váš trénink.
V části Prevence nicméně poukazujeme na to, že zranění ani nemoci nejsou nevyhnutelné. Nejčastějším zdravotním překážkám se věnujeme ve Zraněních a nemocech a úlohou článků ve Fyzioterapii je zdůraznit mimo jiné roli, kterou tento obor hraje v prevenci a regeneraci. V Regeneraci a Strečinku najdete převážně praktické rady, jak se vypořádat s následky tréninku.

Typickým geneticky podloženým onemocněním srdečního svalu je tzv. hypertofická kardiomyopathie. Jedná se o autosomálně dominantní onemocnění. Je popsán rodinný výskyt onemocnění. Pravděpodobnost přenosu na další generaci je asi 50%. Nicméně nositel mutace může být bez jakýchkoliv klinických projevů onemocnění. Proto při jeho nálezu vyšetřujeme přímé příbuzenstvo a dlouhodobě je sledujeme.
Jedná se o velmi zákeřné onemocnění charakterizované patologickým zbytněním srdečního svalu, především levé komory srdeční. Je identifikováno asi 10 genů s více než 200 mutacemi, které jsou zodpovědné za rozvoj tohoto onemocnění. Tloušťka stěny komory může dosáhnout i 30mm, přičemž u dospělého zdravého jedince nepřesahuje 11 mm.
V takto změněném myokardu může dojít ke vzniku závažných arytmií vedoucích k náhlé smrti. Hypertrofická kardiomyopathie je nejčastější příčinou náhlých úmrtí nejen u sportovců, ale obecně v populaci mladší 30 let. Až 36% náhlých úmrtí jde na účet toho onemocnění.
Běžné klinické vyšetření nemusí na onemocnění upozornit. Na kardiomyopathii může upozornit elektrokardiogram, ale diagnosu potvrdí ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie).
Diagnostika a léčba patří do rukou kardiologa. Řada nemocných je plně asymptomatických a vyžadují jen pravidelnou dispenzární péči. Pokud musíme nemocné léčit, tak se jedná především o terapii arytmií, kdy vedle farmak jsou použity i instrumentární metody (implantace kardiovertrů nebo kardiostimulátorů). Pokud hypertrofická svalovina omezuje výtok krve z levé komory srdeční do aorty, potom se musí tato překážka odstranit. Používá se katetrizační řešení (tzv. ablace) nebo chirurgické snesení myokardu.
Nemocné s diagnosou hypertrofické kardiomyopathie ve věku pod 30 let vylučujeme z většiny sportovních aktivit bez ohledu na terapii, nepřítomnost symptomů či implantaci defibrilátorů. Doporučujeme jen sportovní aktivity s nízkou dynamickou nebo statickou zátěží, např. střelba, bowling, billiard, golf apod. (26th Bethesda Conference Guidelines for Athletic Participation for Selected Cardiovascular Abnormalities). U populace ve věku nad 30-35 let je obecně riziko náhlé smrti u této diagnosy při sportu nižší než u mladší skupiny. Zde posuzujeme schopnost ke sportovním aktivitám individuálně, nicméně pokud je započata jakákoliv terapie nebo jsou přítomny rizikové faktory náhlého úmrtí, náš přístup je i zde v zásadě restriktivní.
prof. MUDr. Lubomír Elbl, CSc.