
Důležitost zdraví pro jakoukoliv fyzickou aktivitu je nade vší pochybnost. Mnozí, kdo dnes sportují, však čelí nejenom zátěži ze sportu, ale i škodlivému vlivu nezdravého životního a pracovního prostředí, což všechno dohromady klade na jejich zdraví vysoké nároky.
Je-li vaším sportem běhání, je třeba, abyste to při péči o svoje zdraví brali v úvahu, stejně jako byste neměli opomíjet svoje rodinné, pracovní a všechny další povinnosti, protože také ony mají vliv na vaše zdraví, a samozřejmě tedy i na váš trénink.
V části Prevence nicméně poukazujeme na to, že zranění ani nemoci nejsou nevyhnutelné. Nejčastějším zdravotním překážkám se věnujeme ve Zraněních a nemocech a úlohou článků ve Fyzioterapii je zdůraznit mimo jiné roli, kterou tento obor hraje v prevenci a regeneraci. V Regeneraci a Strečinku najdete převážně praktické rady, jak se vypořádat s následky tréninku.
Vzestup transportní kapacity krve pro kyslík, představovaný vzestupem koncentrace hemoglobinu a hodnot hematokritu, představuje efektivní adaptační mechanismus, který kompenzuje pokles sycení arteriální krve kyslíkem. Je umožněn stimulací tvorby a diferenciace prekurzorů červených krvinek v kostní dřeni erytropoetinem, který je produkován v juxtaglomerulárním aparátu v hypoxických ledvinách. Vyvolané změny jsou závislé na stupni hypoxie a dosahují u populací, žijících ve vysokých nadmořských výškách, hodnot 22 g/dl pro hemoglobin, normálně 15 g/dl a 70 % pro hematokrit, normálně 45 %.
Význam tohoto mechanismu je snižován stoupající viskozitou krve a tedy sníženým průtokem. V průběhu aklimatizace dochází k posunu disociační křivky hemoglobinu doprava, vyvolaném zvýšenou koncentracií 2,3 difosfoglycerátu. Tato změna usnadňuje uvolňování kyslíku do tkání. U geneticky adaptovaných jedinců dochází naopak k posunu disociační křivky doleva, což umožňuje zvýšit afinitu hemoglobinu ke kyslíku a tak zlepšit saturaci arteriální krve.
Dalším z možných adaptačních mechanismů, které usnadňují dodávku kyslíku tkáním, je zkrácení difúzní dráhy z kapiláry k buňce. Teoreticky je toho možno dosáhnout dvěma způsoby: zvýšením počtu kapilár nebo zmenšením velikosti buňky.
U aklimatizovaných jedinců byl zjištěn menší průměr buněk kosterního svalu, ve srovnání s populací nížinnou, podobné změny byly popsány i u lidí, žijících trvale ve vysokých nadmořských výškách.
Úlohou myoglobinu je vázat kyslík i při nízkém parciálním tlaku, vytvářet tak jeho zásoby v tkáních a usnadňovat transport kyslíku k mitochondriím. U lidí žijících ve vysokohorském prostředí je množství této bílkoviny v kosterních svalech významně zvýšeno.
Adaptace na chronickou hypoxii je spojena s řadou změn na úrovni hospodaření s energií, což umožňuje ekonomičtější práci organismu. Jedná se především o zvýšení počtu mitochondrií a kapacity některých enzymů, zvýšenou schopnost mitochondrií vytvářet energii v přítomnosti nízké koncentrace makroergních fosfátů, vyšší účinnost oxidativní fosforylace, přednostní využívání sacharidů jako substrátu a zvýšenou glykolytickou kapacitu.
MUDr. František Jedlička