sportsite úvodní strana sportovního portálu
Jakmile člověk přestane být v běžeckém sportu nováčkem, zpravidla se začne zajímat o další tréninkové metody a způsoby, jak doběhnout dál a rychleji. Zde je pět jednoduchých rad, které vám k tomu mohou dopomoci.
1. Běhejte víc
Zvýšení objemu vám prospěje bez ohledu na to, jestli týdně naběháte 20 km nebo třikrát tolik. Stačí do tréninku zařadit pár běhů v relativně volném tempu navíc a jak vaše svalová, tak vaše kardiovaskulární vytrvalost půjdou nahoru. Vaše svaly si zvyknou na vyšší počet dopadů chodidel na zem a vaše srdce a plíce budou efektivněji zásobovat tkáně krví. S postupnou adaptací na vyšší zátěž se přirozeně zrychlí vaše základní běžecké tempo a vy budete schopni absolvovat náročnější tréninky. O tom, jaký účinek budou mít přidané kilometry na nějaké to nadbytečné kilo, snad ani není třeba mluvit.
2. Běhejte míň
Jste-li zapřísáhlým maratoncem nebo zapřísáhlou maratonkyní, přihlaste se na závod na 5 km a trénujte na něj tím, že jednou nebo dvakrát týdně trochu při tréninku zrychlíte. Rychlejší běh zlepší proces zpracovávání kyseliny mléčné ve vašem těle. Vaše nohy se naučí otáčet rychleji a vaše mysl se rovněž osvěží, protože když jste zvyklí na 42 km, 5 km pro vás bude jako krátká procházka.
3. Běhejte déle
Jestliže je vaším nejdelším během sotva 10 km, jeden den v týdnu začněte běhat víc. Strávíte na nohách delší dobu, čímž zlepšíte svou všeobecnou vytrvalost. To vám bude užitečné, i když vaší osobní ambicí není zrovna maraton.
4. Nevyhýbejte se trenažéru
Všichni víme, že běhání venku se ani sebelepší trenažér v klimatizovaném fitcentru nevyrovná, a přesto bychom trenažéru měli jako užitečného tréninkového nástroje občas využít. Už proto, že nám mimo jiné přesně změří libovolné tempo a že díky tomu hned zjistíme, co pro nás v dané chvíli je a není realistickým cílem například z hlediska účasti v závodu. Možnost měnit podle libosti rychlost a náklon pásu taky není k zahození, protože ve skutečném terénu venku si většinou nemůžeme vybírat, jestli právě poběžíme do kopce, z kopce nebo po rovině, a musíme se přizpůsobit, třebaže bychom si někdy přáli, aby ta rovinka před dalším stoupáním byla o trochu delší, protože jsme se ještě nevydýchali ze stoupání předchozího, nebo naopak, aby ten kopec nebyl tak krátký, když nám to zrovna tak jde.5. Všechno si pořád zapisujte
O tom, jak důležitý je běžecký deník, jsme si toho už řekli dost a dost. Dává našemu tréninku nezbytný řád a pomáhá nám pochopit, proč se nám daří, stejně jako zjistit, proč nám to nejde. Je pro nás také neocenitelným zdrojem inspirace, protože nám ukazuje, čeho jsme dosáhli a čeho všeho ještě dosáhnout můžeme.
