sportsite úvodní strana sportovního portálu
Při přespolním běhu běžíte nejenom proti sobě samé(mu), času a, pokud je to závod, proti soupeřům a soupeřkám, ale taky proti nástrahám terénu.
Na různých površích, od hlíny, bláta a kamení až po trávu, asfalt a cokoliv mezi, vás čekají ostré zatáčky, krátká, prudká stoupání i dlouhé, pozvolna se svažující úseky a mnoho dalšího, co bude neustále narušovat váš rytmus a bude vás nutit soustředit se tak, jak vás k tomu žádný běh na dráze či na silnici nikdy nepřinutí.
Zatímco při závodech na rovném povrchu jde zejména o tempo, u přespolních běhů neboli krosů jde především o úsilí.
Ukazatele kilometrů, tak dobře známé z naprosté většiny maratonských tratí, ztrácejí při krosu význam. Snaha o udržení stálého tempa při neustálých změnách profilu, směru běhu a způsobu došlapování totiž může vést jedině k předčasnému vyplýtvání energie, bolestivé zbývající části závodu a konečnému umístění, jež ani zdaleka neodpovídá vaší kondici a výkonnosti.
Jestliže máte tu možnost, zkuste běžet s měřičem tepové frekvence, abyste si podle tepu mohli průběžně kontrolovat, jak velkou zátěží pro vás váš běh právě je.
Významným rozdílem mezi terénními a silničními (dráhovými) závody je výrazně vyšší pravděpodobnost pádu, případně zranění. Pád sám o sobě však nemusí napáchat tolik škody jako vaše následná snaha se co nejrychleji a za každou cenu vrátit do závodu přesně na to místo, kde jste byli, než jste spadli. V takové chvíli totiž zákonitě svoje úsilí nepřiměřeně zvýšíte, čímž se ovšem začnete mnohem rychleji vyčerpávat a šance na dobré umístění je zpravidla ta tam.
Vaší taktikou musí být trpělivost a v prvé řadě návrat na úroveň námahy, jakou jste vyvíjeli před pádem. Teprve potom byste měli začít uvažovat o zrychlení a postupu směrem vpřed (vše nicméně závisí na tom, jak daleko je v daný okamžik cíl).
Pokud je pro vás nalezení správné míry námahy příliš obtížné, existuje trénink, který vám v tom pomůže, a vaše tělo se současně této zátěži bude učit přivykat.
Krosový trénink vychází ze stejných principů jako trénink na silniční a delší dráhové závody. Patří do něj tedy především dlouhé běhy v pomalém tempu (OV = obecná vytrvalost), tempová práce (TV = tempová vytrvalost), fartleky a dlouhé i krátké intervaly (IT = intervalový trénink), to vše prostřídané s běhy v udržovacím a regeneračním tempu.
Hlavní rozdíl je samozřejmě v tom, že při přípravě na přespolní závod všechny tyto tréninky absolvujete v terénu s proměnlivým profilem, abyste si zvykli na podmínky, jakým budete čelit v den závodu, a byli o to připravenější.
