Zjednodušeně řečeno, měření tepu při tréninku má dva účely - sledování srdeční činnosti a následnou regulaci tempa. Obojí je možné bez ohledu na to, jestli máte k dispozici úplně jednoduchý sporttester, který stěží dělá víc, než že jenom ukazuje tepovou frekvenci, nebo Mercedes mezi sporttestery umožňující stahování získaných dat do počítače.
Pokud váš sporttester měří, ale neukládá do paměti, naučte se několikrát v průběhu tréninku si tep zkontrolovat. Pravděpodobně zjistíte, že i když běžíte pořád stejným tempem, pomalu se vám zvyšuje. To proto, že svaly při běhu vykonávají značnou metabolickou práci, a kromě toho s postupem tréninku většinou rovněž dochází k mírné dehydrataci organismu, která vede k malému poklesu krevního objemu. Aby pak svaly za těchto podmínek dostávaly pořád stejné množství krve, srdce musí pracovat rychleji.
Tep se vám bude měnit i v závislosti na tom, kde budete trénovat. Například běh do kopce vyžaduje větší úsilí než běh po rovině, tudíž fyziologický stres, jemuž svoje tělo vystavíte, bude intenzivnější a váš tep rychlejší. Méně zřejmý (a přesto nezanedbatelný) bude vliv povrchu, po kterém poběžíte. Uběhnout kilometr na hladkém asfaltu je totiž něco úplně jiného, než uběhnout kilometr na trávě, na trávě vysoké nebo mokré, na písku atd. Čím větší odpor povrchu, tím také větší námaha a samozřejmě vyšší puls. Při zápisu do běžeckého deníku si proto nikdy nezapomeňte poznamenat, v jakém terénu a na jakém povrchu jste běželi, protože to může být jediným vysvětlením vaší jinak nevysvětlitelně vysoké tepové hodnoty.
Jestliže trénujete pravidelně, neměli byste běhat pořád stejným tempem. Váš běžecký repertoár by měl sahat od dlouhých běhů ve vyrovnaném, pomalém tempu až po intervalové tréninky na dráze či kdekoliv jinde. Pomocí sporttesteru můžete pozorovat, jak se trénink od tréninku mění vaše tepová frekvence. Pokud zjistíte, že se nemění, možná běháte příliš rychle tehdy, když máte běžet pomalu (naprosto běžný problém všech přemotivovaných běžců a běžkyň a vstupenka do neveselého světa přetrénování).
Někdy se vám stane, že váš tep bude vyšší než obvykle navzdory tomu, že poběžíte obvyklým tempem, a když se vám k tomu navíc přidá ještě i zvýšený klidový tep, měli byste to považovat za mírné varování a výzvu, abyste to v takovýto den raději moc nepřeháněli. Zřejmě jste se ještě zcela nezotavili po závodě nebo předchozím tréninku a s dalším „záhulem“ byste měli počkat, dokud se vaše hodnoty nevrátí k normálu.
Jestliže se únavy nezbavíte ani po několika týdnech, snížení tréninkové a stejně tak klidové tepové frekvence na původní úroveň pro vás bude obtížné. Stav, jako je tento, je vážným varováním a zároveň naléhavou prosbou vašeho těla, že si nutně potřebuje odpočinout. Na několik dní se omezte jenom na poklusávání nebo neběhejte vůbec.


