váš zdroj informací o běhání ...

Rychlý začátek - za startovní čarou snad každého krosového závodu budete mít před sebou nanejvýš 300 m relativně rovné a široké trati, ale spíše méně. Potom okamžitě přichází první zúžení, zatáčka nebo stoupání, a vy proto musíte vyběhnout dostatečně rychle na to, abyste zaujali dobrou pozici. Zůstat hned na začátku pozadu ...

Tratě některých přespolních závodů jsou rovinaté, ale to jsou spíš výjimky. Většina je umístěna v terénu se střídajícími se stoupáními a klesáními. Nácvik běhání nahoru a dolů je proto nezbytným předpokladem krosového úspěchu. Najděte si zhruba 1,5kilometrový, pozvolna stoupající úsek, na němž poběžíte po povrchu ...

Při přespolním běhu běžíte nejenom proti sobě samé(mu), času a, pokud je to závod, proti soupeřům a soupeřkám, ale taky proti nástrahám terénu. Na různých površích, od hlíny, bláta a kamení až po trávu, asfalt a cokoliv mezi, vás čekají ostré zatáčky, krátká, prudká stoupání i dlouhé, pozvolna se svažující úseky a mnoho dalšího ...

Co kdybyste každých sedm až 14 dní přidali do svého režimu jeden jediný trénink navíc, a mohli jste se tak zrychlit na jakékoliv trati? Co kdyby při každém tréninku stačilo 10-15 minut, aby na sebe výsledky nedaly dlouho čekat? Že to zní příliš dobře nato, aby to byla pravda? Taková tréninková metoda skutečně existuje a už desítky let ...

Pokud ano, zřejmě tím máte na mysli, že neradi běháte do kopce. Co kdybychom vám ale řekli, že víc byste se měli obávat běhu opačným směrem, tedy z kopce? Jistě, je to fajn, pořádně se rozeběhnout dolů a nechat gravitaci, aby odvedla všechnu práci. Jenomže strmé klesání seběhnuté příliš rychle vás vždycky připraví ...

A chcete aby vám to vydrželo po celou sezónu? Zkuste zařadit do svého týdenního tréninkového plánu 10-ti sekundové sprinty do kopce. Jestliže se připravujete na závod, můžete vyzkoušet delší úseky a nebo tempový běh do kopce. 10-ti sekundové sprinty do kopce je vhodné je zařadit na konec každého tréninkového běhu ...

Některé zahraniční výzkumy ukázaly, že si délku kroku určuje většina běžců zcela přirozeně a tak jak je to pro ně nejúčinnější. Samotné přinucení si krok prodloužit, často způsobí, že běh přestane být plynulý a stane se tak tvrdším a tím i méně efektivním. Při prodloužení kroku totiž často dochází k vytvoření tzv. „efektu brzdění“ ...

Pokud je pro vás tréninkový program uvedený v první části z jakéhokoliv důvodu příliš náročný, můžete jím zkusit projít v podobě zredukované pro začátečníky, i tak ovšem budete potřebovat mít určitý běžecký základ. Tím je 25-30 km naběhaných týdně po dobu minimálně šesti měsíců a na následujících řádcích se dozvíte, jak se ...

Řada běžců a běžkyň se terénu vyhýbá kvůli tomu, že málokterý terénní profil je rovinatý, a že běhání mimo zpevněné povrchy je proto skoro vždycky běháním do kopce a z kopce. Jak o tom už ale nejednou byla řeč, kopce nám napomáhají k síle, rychlosti i vytrvalosti, a díky tomu jsou tréninkovou metodou, jíž je škoda nevyužít ...

Asi o tom takhle neuvažujete, ale když běžíme, tak vlastně neustále padáme. Při každém kroku jednou nohou přepadáváme dopředu na nohu druhou, a kdybychom na nohách neměli žádné svaly, okamžitě bychom se natáhli na zem jak širocí tak dlouzí. Místo toho dojde nejprve k mírnému protažení a vzápětí stažení našich kvadricepsů ...