Tréninkový deník - týden 1.2.-7.2.2010

2010rok-04cyklus-2týden-Únor

Tréninkový plán

Odbočím od všech bot, oblečení a dalších věcí, které jsem začal při běhu používat, protože v loni jsem narazil, touto dobou, na internetu na tréninkový plán, který měl zásadní vliv na náš trénink. Do té doby jsme hledali a kombinovali nejvhodnější strukturu tréninku s ohledem na rodinu, pracovní povinnosti… atd.

Chtěl jsem zachovat netréninkovou rodinnou neděli, ale nakonec jsme se s Radkem shodli na tom, že úterý, středa, pátek, sobota a neděle, budou společné tréninkové běžecké dny. Pondělí a čtvrtek odpočinkové. Radek dle chuti chodí lehce klusat i v pondělí nebo ve čtvrtek, já nikoliv, protože žena má v tyto dny obvykle delší pracovní dobu a tak vyzvedávám dcerku ze školky a trávíme spolu zbytek odpoledne.

Koncepce tréninkového plánu spočívá: pondělí klus plus rovinky, úterý tempo, středa rychlost nebo kopce, čtvrtek volno, pátek fártlek, sobota tempo nebo závod a neděle dlouhý běh. Z počátku jsem si musel zvyknout na středeční rychlostní nebo kopcové tréninky, které mi po úterním tempu moc neseděly, za to Radek si to užíval. On měl a má zase problémy s pátečním tréninkem (fártlek), který mi sedí. Z tohoto důvodů v pátek před závody chodíme běhat individuálně tak, aby si každý odběhal co mu vyhovuje.

Této koncepce se budeme nadále držet i tento rok, samozřejmě s různými obměnami a přizpůsobení se plánovaným závodů… atd. Poznatky z jednotlivých tréninkových dnů budu podrobně popisovat v dalších příspěvcích.

2009

Bez žádného velkého váhání jsme se vrhli na trénink podle nového plánu. Radek byl na tom fyzicky lépe než já, jako i celého půl roku před tím a vodil mě po Šenově jak „krávu na porážku“. Byl jsem rád, že sním tak tak udržím krok.

Radek společně se mnou v pěti trénincích (9,15,11,9,14km) naběhal 57km. Běhali jsme kromě úterního tempa, kdy mi uběhl (průměrné tempo 4:01 km/hod), ostatní tréninky bok po boku. V neděli vynechal, protože celý den pršelo :-)

2010-04-2-Únor

Z důvodu jarních prázdnin a další sněhové nadílky, jsem musel přeorganizovat tréninky plavaní a cyklistiky.

V úterý jsem zařadil i tempový běh, zatím jen na kratší vzdálenost (přece jen jsem si odvykl na intenzivnější tréninky). Docela se to dalo, jen podklad je dost nestabilní a klouzavý což více zatěžuje kolena. Středeční trénink byl docela výživný. Aniž bych si plánoval silový trénink, tak silná chumelenice nic lepšího nedovolovala a do práce to bylo zrovna proti větru. Měl jsem toho plné zuby a byl rád, že jsem se schoval do kanceláře. Odpoledne se sice vítr utišil, ale běh v těžké klouzavé sněhové břečce byl pro mě dost vysilující. Ke konci běhu mě začaly pobolívat i kolena a tak jsem se snažil běžet tak, abych je co nejvíce šetřil. Skoro žádný odraz jen takové cupitání. Fakt mě to přestává bavit běhat v tom marasu. Páteční běh jsem nahradil cyklistikou, aby si odpočinuly kolena. V sobotu jsme zařadili svižnější úseky s ohledem na podklad, který byl nic moc.

V sobotu potálo a večer přituhlo a my věděli, že v neděli to bude běh na ledu a kluzkém sněhu. Proto jsme vyštrachali oběhané boty a do podrážky zašroubovali a sekundovým lepidlem zalepili vruty, kterým jsem potom odstranil hlavičky. Pozor na dlouhé vruty, ať je potom nemáte v noze :-) Není to stejné jako originální boty s hřeby, ale jako provizorní řešení je to lepší než nic. Odraz sice není jak na silnici, ale běh se stává bezpečným. Můj názor je, že led pod -5°C je tak tvrdý, že to při odrazu vždy trochu klouzne, ale běh se dá kontrolovat, tudíž se stává bezpečným a to je to hlavní. (Když píšu tyto řádky tak originální boty s hřeby od Asics už mám doma a potvrdilo mi to můj názor. Je to rozhodně lepší než mé provizorní řešení.).

Po nedělním běhu mě opět začaly pobolívat kolena, a zima mi dává čím dál více zabrat. Doma je žena už celý týden nemocná a tak i všudy přítomné bacily se pokoušejí narušit mou zimní přípravu, což se jim daří a tak příští týden plánuji více odpočinkový. Hodně spánku, hodně tepla, hodně regenerace, hodně vitamínů a všeho možného, hodně a hodně odpočívat a málo trénovat :-)

Nejsem zastáncem domácích trenažéru a všech podobných hejblat, ale už i já si od sousedů půjčil nejdražší sušák (cyklistický trenažér) a na něm budu najíždět svých nutných 50km/týdně. Aby mě nebolely kolena, mám ověřené, že: “Musím jezdit na kole, abych mohl běhat. Musím běhat, abych mohl jezdit na kole“.

Radek po předešlých problémech s průduškami se začal rozbíhávat. V sobotu se semnou pustil do svižnějšího tréninku. V týdnu v pěti trénincích (8,8,12,12,16km) naběhal 56km.