sportsite úvodní strana sportovního portálu
Stephen "Steve" James Moneghetti (přezdívaný Mona) se narodil 26.9.1962 v Ballaratu ve státě Victoria. Jeho úspěšná mezinárodní kariéra se datuje do období 1986 - 2000.
I když v dospělosti byl považován za extra třídu, tak na základní škole to bylo právě naopak. Až později na vysoké škole (St Patrick) se začal ukazovat jeho běžecký potenciál, především na 10 000 m. Největších úspěchů však dosáhnul jako maratonec!
Jeho nástup na světová maratonská kolbiště byl více než famózní. Když v roce 1986 skončil v Edinburghu při Hrách Commonwealthu na trati 10 000 m na pátém místě tak se rozhodl, že ještě v rámci her zkusí maraton. Výsledek, který dosáhnul, byl nad očekávání - skončil na třetím místě v čase 2:11:18 za vítězným kolegou z reprezentace Robertem de Castellou (2:10:15) a druhým Davidem Edgem z Kanady (2:11:08).
O čtyři roky později v 1990 v Aucklandu doběhnul na maratonské trati druhý ve výsledném čase 2:10:34, sedm sekund za vítězným Douglasem Wakiihurim z Keni. Za další čtyři sekundy zaostal třetí Simon-Robert Naali z Tanzánie.
Ve Viktorii v roce 1994, opětovně při Hrách Commonwealthu, dokončil své úspěšné tažení na maratonské trati v rámci Her a vyhrál v čase 2:11:49 s náskokem více jak tří minut na druhého. Dosáhnul tak jako jediný toho, že získal na třech po sobě jdoucích Hrách Commonwealthu tři medaile na maratonské trati!
Mimo tyto úspěchy v rámci Her Commonwealthu, dosáhnul i dalších neméně významných – velice úspěšným rokem pro něj byl rok 1990, kdy vyhrál prestižní a populární Berlínský maraton v čase 2:08:16, který se, jak se později ukázalo, stal i jeho životním maximem! Tento dosažený čas byl i nejlepším výkonem roku. V tomtéž roce se stal také držitelem nejlepšího světového výkonu v půlmaratonu - 1:00,34, který dosáhl při vítězství v závodě v South Shields! V roce 1993 stačil ještě získat stříbrnou medaili na MS v půlmaratonu v čase 1:01:10 za belgickým běžcem Vincentem Rousseauem!
V roce 1994 vyhrává neméně slavný Tokyo International Marathon za 2:08:55. Při maratonu v Londýně v roce 1995 vysloveně dospurtoval na druhém místě, tři sekundy za vítězným Dioniciem Ceronem, za 2:08:33, který tento maraton v tom roce vyhrál již po druhé po sobě (rok na to vyhrál potřetí).
Že není jen silničním běžcem, dokazoval při Mistrovstvích světa v krosu, kterých se zúčastňoval od roku 1985, kdy při premiéře skončil na 22. místě, až do roku 1997. Největšího úspěchu dosáhnul v roce 1989 a 1992, kdy se umístil na 4. a na 6. místě – v disciplíně, kterou ovládají afričtí běžci je to fantastický výsledek!
Jak se mu dařilo na Hrách Commonwealthu, tak se mu nedařilo na Olympijských hrách. Účastnil se čtyř olympijských maratonů a nejlepším výsledkem bylo "pouze" 5. místo v roce 1988 v Soulu. (Atlanta 1996 - 7. místo, 2:14:35, Barcelona 1992 - 48. místo 2:23:42).
Poslední závod, ve kterém Steve reprezentoval Austrálii, byl maraton na LOH v Sydney 2000. Bohužel, i když se moc chtěl před domácím publikem vytáhnout, tak ho v polovině trati postihly potíže a v 37 letech závod dokončil na 10. místě v čase 2:14:50.
Už jako 43-letý běžec, vytvořil Steve Moneghetti nový světový veteránský rekord, při závodech Ron Clarke Classic - závod je pojmenován po jiném skvělém běžci, který zde v roce 1965 zaběhl nový světový rekord, výkonem 20 232 m (prvním běžcem který překonal hranici 20km byl Emil Zátopek - 29.9.1951 ve Staré Boleslavi, výkonem 20 052 m).
Při velice chladném a větrném počasí, které během závodu panovalo, překonal stávající rekord Belgičana Eyckmanse 19 149 m z roku 1996 a ustanovil tak nový rekord 19 710 m. Na druhém místě doběhl Magnus Michelson, který výkonem 19 470 m také pokořil stávající rekord a na třetím místě skončil výkonem 19 020 m Rowan Walker.
Po tomto závodě Steve řekl:
Před půlrokem mě kontaktoval přítel a organizátor v jedné osobě Lee Troop a pozval mě na tento závod, abych se pokusil překonat světový rekord veteránů nad 40 let. Od té doby jsem měl na stole tento "úkol" poznamenaný s tím, že potřebuji každé kolo uběhnout za 74 sekund, abych rekord překonal! Věděl jsem, že se to může povést, ale bude záležet na momentálních podmínkách. Světový rekord znamená pro mě hodně a jsem rád, že všichni diváci to mohli prožívat se mnou, protože to je to, co miluji!
